Z historie

Mekka českých sběratelů starožitností
/ aneb Buštěhrad na evropských mapách/

Odpoví-li Vám cizinec,například Váš soused na mořské pláži o dovolené:"Česká republika,ovšem znám",a vzápětí pohotově dodá ,"Buštěhrad",vyvolá ve vás jeho odpověď přinejmenším údiv.

A přeci je pravdou,že malé středočeské město se nachází ve společnosti takových metropolí jakými jsou Paříž,Londýn,Mnichov či Amsterodam.Díky jedinečné sběratelské burze se město dostalo na stránky evropského tisku/jinak v celku skoupého na informace o české kotlině/jeho jméno se objevuje v prospektech zahraničních cestovních kanceláří, o tradici českých trhů se zajímal,mezi jinými celebritami,například kanadský velvyslanec...

Zkrátka,čeští,němečtí,italští,francouzští,holandští i jiní sběratelé si do Buštěhradu, za téměř 30ti lete trvání trhů,našli cestu a většina z nich se k nám pravidelně vrací Při této příležitosti bychom se rádi ohlédli za minulostí této akce ,která nepřestává hýbat městem Buštěhrad. Předně se však zastavme u jejího nového názvu - Sběratelské trhy. Podle novely zákona o komoditních burzách smí užívat pojmu „burza či burzovní" pouze osoby,,které jsou oprávněny ke zprostředkování burzovních obchodů a jejich služby jsou určeny k technické činnosti burz,Tolika litera zákona,ze které vyplývá,že za neoprávněné je považováno použití tohoto pojmu v názvech akcí jež mají charakter bazaru či trhu. Co naplat,až půlmiliónová pokuta je dobrým důvodem,abychom se k názvu burza vraceli jen v nostalgických vzpomínkách.

První sběratelské trhy se v Buštěhradě konaly již v roce 1979.Tedy příznačně na přelomu v sedmdesátých a osmdesátých let,ve kterých dosáhl klubový život sběratelů v Cechách svého pomyslného zenitu.Z dobových Zpravodajů se se dočítáme například o činnosti Klubu při kulturním domě odborů v Hradci Králové,o burzách tamtéž,o klubech při ÚKDŽ v Praze,o širokém rozpětí sběratelských oborů - starožitnosti počínaje,minerály konče.

Buštěhradské burzy,u jejichž zrodu stála místní Osvětová beseda, se z počátku konaly asi šestkrát do roka. Postupně, tak jak akce nabývala na významu a jedinečností se periodicita zvyšovala až na současný téměř Čtyřnásobek. Jaký div, když 19. května 2009 oslavily trhy již třicetileté jubileum.

Nezapomínejme na místa konání trhů:od dubna do října letní kino, v zimě se starožitnosti přesouvali do sálů restaurací Na Kahanci a U Bečvářů. Přiznejme si, že v dosavadní historii burzy bylo nejméně vhodným prostředím k pořádání okolí místní školy a její prostory. Na proslulosti akce jistě neubralo její přemístění do areálu v blízkosti buštěhradského hřbitova v polovině devadesátých let.

A proč právě Buštěhradské sběratelské trhy jsou tak výjimečné? Jednoznačně pro svůj profil, zaměření na předměty vyrobené do roku 1945 resp. 48.Zásluhou Osvětové besedy a pořadatelů jenž dokázali udržet po čtvrtstoletí původní charakter trhů se město stalo ve sběratelském světě pojmem a trhy nesplynuly s kšeftařskými bazary či blešími trhy.

Co říci na závěr. Jisté je, že postoje veřejnosti k akci se liší. Je přeci obvyklé, že každá věc má své příznivce i odpůrce. Avšak ani ti největší pesimisté nemohou popřít podstatný fakt, že za publicitu vděčí město především Sběratelským trhům.A není tajemstvím, že v sofistikovaných společnostech představitelé měst a regionů vynakládají nemalé prostředky za stěží srovnatelnou propagaci.

Přejeme tedy Sběratelským trhům do dalších let více příznivců,méně odpůrců,kultivaci a především vzmach,který by v konečném důsledku posloužil i rozvoji města Buštěhrad.